Opravdový konec show
Vykiwení čelí poslednímu úkolu v naší show - testu z potapěčských znalostí, aby mohli získat certifikát. A dnes je den zkoušky. Kluky vyzvedne jejich potápěčská škola a odveze si je na ostrov Lombok do jejich kanceláře v městečku Singgigi. Kluci jsou trochu nervozní, přeci jen poslední kapitolu nestihli nedočíst a ani tabulkové propočty k ponorům příliš nenatrénovali. Nakonec je to tu, kluci dostali testy a vyplňují. Vše je ztížené tím, že jak učebnice, tak testy jsou pouze v angličtině. Občas si tak musí ujasnit některé pojmy. Lukáš už včera dělal jeden zkušební test a tak je rychlejší, sotva dopíše test a už mu počítají chyby... Jedna, dva, tři... může mít až 10 chyb z 50, přesto je nejistý. Jak známe Lukáše, je občas zbrklý a může otázku pochopit špatně. Ale nakonec má pouze pět chyb a má splněno. Ještě chvílí čekáme na Michala. Ten si láme hlavu s propočty ponorů... ale už i on je hotov. Jen čtyři chyby - super. Vítězoslavně se rozhlíží. Mají to oba v kapse a jsou potápěči. Poslední úkol splněn!
Klukům zbývá v show ještě pár dní a tak jim dáme ve městě ubytování, aby mohli něco podnikat. Škodolibě se u toho usmíváme. Proč? To se dozví Vykiwení hned druhý den v 5 hodin ráno. Budova hned vedle ubytování začne vyřvávat. Dvacetiminutový, pronikavý a nepříjemný zvuk halekající ze sousední mešity volá k bohoslužbě a zabíjí bezpečně jakýkoliv spánek. Dobré ráno Vykiwení! Dali jsme klukům vybrat, co chtějí dělat další den - jako odměnu za splněný úkol. Michal si vybral výlet na mopedu k vodopádům s průvodcem. A Lukáš zvolil výšlap na sopku, také s průvodcem.
Lukáše tak další den vyzvedá auto ve dvě hodiny ráno a po dvou hodinách jízdy nastupuje na trek, směr na místní dvojitou sopku Rinjani. Za tmy zahájeným výstupem vyšplhá přes prales s černými opičkami a lehce zarostlými vršky kopců, až do 2600 metrů, kde jej čeká prudký strmý kraj kopce. Za ním se otevře podívaná na obrovský kráter zaplněný jezerem, z jehož středu se tyčí další kráter tzv. dítě Rinjani. Bohužel v této sezoně se nemůže dojít až na jeho vrchol ve výšce 3700 metrů. Protože sem, ale Lukáš dorazí s průvodcem velmi brzy, vyrazí ještě na 300 výškových metrů dlouhý sestup k jezeru. A vykoupe se jak v něm, tak i v místním horkém prameni, který tryská přímo ze skály. A pak honem zpět na večeři. Už není zvyklý na takové treky a tak je mu nahoře není chvíli do řeči - jako obvykle to trochu přehnal :o) Ráno po východu slunce pak metelí zpět za Michalem. A při tom běhu cítí, jak mu svaly na nohou dávají vědět, jak moc při cestách Asií Lukáš vyšel ze cviku. A jak si zatím Michal užil svůj den?
Michal si s místním průvodcem domluvil výlet na mopedu za pohádkovým vodopádem. Ten padá z druhé strany pohoří, které slézá Lukáš. A musí se k němu jet asi dvě hodiny. Ceste vede přes Mataram - hlavní město ostrova, skrz naprosto šílenou dopravu, kdy se auta vyhýbají koňským povozům a do toho všeho jim házejí myšky všudypřítomné roje mopedů. Takový adrenalin Michal už dlouho nezažil. Když se dostanou do venkovské krajiny a doprava trochu povolí, Michal si pak i rád sedne za řidítka mopedu – je to docela zábava. Na konci cesty pak dojde krátkou procházkou k vodopádu, jaký ještě neviděl (a to je u Vykiwených co říct). Celá skalní stěna je porostlá zelení, ze které voda jakoby tryská. Vodopádu to dodává magickou atmosféru. Koupel ve vodopádu a jezírku pod ním je už téměř povinnost. U vodopádu potká i klub místních skautů s vůdcem a přidá se k nim na krátký výlet korytem řeky. Cestou zpět se Michal ještě zastaví v Monkey Forest – místě v pralese, kudy vede silnice, u které jako prostitutky stopují tlupy opic. Čekají, až je někdo nakrmí. A lidé jim tu opravdu hojně zastavují a přikrmují. Večer se západem slunce Michal ještě navštíví hinduistický chrám u Singgigi. Stojí na břehu moře a zrovna u něj probíhá obřad. Vůně z vonných tyčinek je pro Michale uvolněním za hektickým, dobrodružným dnem.
Úplně poslední dny v Indonesii pak tráví Vykiwení zpět na ostrově Bali, kam se druhý den ráno přeplaví lodí. Dojedou do vesničky Amed, protože je tu výborná oblast pro potápění. Na které je teď Michal tak natěšený. Ale nebyli bychom to my, abychom soutěžícím nedali do cesty ještě jednu malou zkoušku: to když na půjčeném mopedu vyrazili na šnorchlování k nedalekému vraku US Liberty. To je 130 metrů dlouhá potopená loď z druhé světové války, u níž se den předtím Michal potápěl. Ale do cesty jsme jim postavili hlídku místních zkorumpovaných policistů. Takže zastavit stát. „Doklady prosím. Mezinárodní řidičák... hmm nemáte?“. Klukům mezinárodní řidičák už neplatí a tak ukazují svůj český. „Hm tak to máte pánové problém. No budete čekat 14 dní na soud a pak zaplatíte pokutu... A nebo vám můžeme pomoci, za 100 000 rupií“. Dají Vykiwení úplatek? Lukáš trochu zavede hovor o českých fotbalistech, kteří jsou tu hodně populární. Ale nakonec největší efekt měl strašák v podobě kamery, na kterou kluci tajně natáčí. Když si toho policisté všimnou, žádají smazání. A kluci smazání vymění za možnost odjet bez pokuty. Dobré řešení, bez podpory korupce.
Šnorchlování u vraku i v nedaleké korálové zahrádce stojí za to - spousta ryb, které se motají kolem kluků, plno sasanek obydlených různými druhy klaunů (známých jako Nemo). A taky nějaký ten žralok. Prostě paráda. Na cestu zpět je ještě málem smete tropická větrná smršť, které se rychle přihnala, lomcovala motorkou a házela do cesty větve. A za ní bouřka, při které během minuty byli Vykiwení mokří skrz na skrz. Ale i to tyto poslední zoufalé nástrahy naší produkce kluci zvládli s přehledem. A my máme pocit, že Vykiwení jsou už příliš zkušení cestovatelé, než abychom je něčím nachytali nebo rozhodili. A proto je čas show ukončit.
Je tak opravdu na čase zabalit si batohy, rozloučit se s věčným létem a vyrazit k domovu. Je čas čelit opravdové realitě, do které si přinesou zážitky ze světa. Až se Lukáš bude snažit v samoobsluze bavit s cizími lidmi, asi se budou divit. Až si Michal někde nechá odložený přívěsek, bude se taky divit. Až budou hledat marně usměvavé tváře na ulici. Pak si uvědomí, že okolo už není kompars z naší reality show. To už bude ta pravá realita. Ale víte co? Zkusme se chovat jako by to byla nějaké pěkná reality show. Usmívejme se na svět a on se bude usmívat na nás :o)
My z produkce děkujeme hlavně Vám divákům, kteří jste nás a Vykiwené celých 18 měsíců sledovali, protože to byla hlavně show pro Vás. Děkujeme všem, kteří nám pomohli pro Vykiwené připravit zázemí, ale i úkoly na jejich cestě. Díky míří na Nový Zéland, ostrovy království Tonga, Tasmánii, Austrálii, Singapur, Malajsii a Indonésii. Děkujeme Novému Zélandu, že takovou show vůbec umožnil. A přejeme Vám, abyste se mohli po stopách naší show taky vydat.
GALERIE:
- Lombok
Žádné komentáře:
Okomentovat