"Červen, za kamna vlezem,
srpen, ještě tam budem."
Ale Vykiwení se tak úplně zazimovat nenechali. Jak se separovaným klukům v cestovatelské pauze dařilo?
je libo kávička ? |
Konečně na sněhu.. |
V labutím jezeře ? proč teda víc než labuť vypadá jako lokaj ? |
A co přes zimu dělal Michal?
Ten se v Christchurch také činil a měl vždy dvě zaměstnání najednou. Po celou dobu pracoval jako barista v malé kavárničce, kde byl vždy na "place" sám a měl tak na starosti kompletní obsluhu zákazníků, od kasy, po přípravu všech nápojů a servírování. Druhou práci na recepci pak po měsíci vyměnil za lukrativnější práci alá "děvečka pro všechno" v kanceláři. Volného času tedy také nakonec neměl mnoho.
Ale protože Christchurch je přeci jenom mnohem živější město než Invercargill, měl Michal možnost žít aktivním společenským životem a poznat spoustu nových přátel. Večeře, kino nebo party, i to vše bylo občas na pořadu dne. Michal si ale také rád zašel zaplavat nebo na lekci aerobiku. Poprvé si také zahrál klasické bingo - a hned vyhrál :-) O víkendech někdy s přáteli podnikal výlety:
V místním městském skanzenu Ferrymead byl u otvírání nové sekce trati historického vlaku. Samozřejmě v dobovém obleku. U slavnostního přestřihnutí pásky obdivoval impozantní pohled na dva parní vlaky, jedoucí na jedné koleji proti sobě. Na konci celé akce se konal raut pro 100 lidí, kde Michal pomáhal s organizací a obsluhou.
Krásné výhledy mohl Michal obdivovat při výletech do hor za městem. Z nich lze na jedné straně pozorovat celé město, s mořem i zemědělskou planinou za městem. Při tomto pohledu na město si člověk uvědomí, jak "splošťující efekt" zemětřesení před třemi lety mělo - téměř veškeré vysoké budovy jsou pryč. Na druhé straně hor je pak záliv s městkou částí Lyttelton. Ta slouží jako hlavní přístav a je se zbytkem města spojena tunelem, který vede pod horami a je nejdelší na Novém Zélandu.
Jeden z výletů Michala zavedl do městečka Akaroa, vzdáleného asi hodinu jízdy od Christchurch, na konci velkého poloostrova. Malebné, na místní poměry starobylé městečko bylo jedinou francouskou kolonií na Zélandu. Názvy ulic jsou proto stále ve francouzštině a pokud by francouzští kolonisté dorazili o pár let dříve, nemusel dnes Zéland být Anglickou kolinií. Akaroa je dnes hlavně turistickou zastávkou a místem pro nedělní výlety obyvatel Christchurch.
No a my myslíme, že oba soutežící nad míru splnili naší podmínku a pracovali jako šroubi, i přesto že si našli i trochu času na zábavu. I tak si po třech měsicích práce zaslouží malou dovolenou. Poukaz na ní dostanou od nás přesně 17. září na letišti v Aucklandu. Je na soutěžících jestli si odměnu vyzvednou a jak s ní naloží. Protože pak je po přestávce čeká poznávání severního ostrova.
Jste také zvědaví, jaká je čeká odměna ?
GALERIE:
- Lukáš
- Michal