Naši Vykiwení už mají nyní za sebou velkou část svojí cesty po Austrálii. Již na začátku pobytu se Michal rozhodl, že dojmy z cest zachytí na video. Proč ne, řekli jsme si a dodali mu kameru. Lukáš se musel obrnit trpělivostí, protože se často zastavovalo a točilo.
A tady je výsledek...
čtvrtek 30. ledna 2014
neděle 26. ledna 2014
Utopení v Cairns?
Vykiweným skončilo jejich sváteční relaxování v Sydney a je tak na čase se zase pohnout. Kluci skočili do letadla a přeletěli do tropického města Cairns, na severovýchodě Austrálie. Náš zdejší průvodce Paul je vyzvedl na letišti. Ale než dorazil, byli kluci úplně durch ze zdejšího vzduchu, který je jak z prádelny - asi 38 stupňů Celsia a snad 100 % vlhkost. Naštěstí na ně čeká zásoba vychlazené ledové vody. I tak kluci padají vedrem a chladí se pod ventilátorem téměř nazí. Opravdu nechápou, jak v tomhle vedru někdo může pracovat. Paul je ale hned probere z letargie a vezme na projížďku po okolí.
Nejdříve se osvěží v říčních tůňkách severně od města. Je dobré vědět, do které vody je možno vlézt, protože někde číhají krokodýli, jinde nenasytné pijavice. Tady je naštěstí jen svěží voda. Poté je čeká malé seznámením s místní džunglí, a uprostřed ní se mohou podívat se na nejturističtější vesnici v Queenslandu - Kuranda, kam se dá dojet i lanovkou nebo historickým vláčkem. Pak se podívali se na pláže u přímořského letoviska Port Douglas. Zde zjistili, že není vše zlato co se třpytí - pláže sice vypadají úžasně a lákají ke koupeli. Ale pak zjistíte, že jediné koupáním je možné uprostřed sítí ve vymezeném prostoru. Ty vás chrání nejen proti žralokům, ale proti daleko více nebezpečné jedovaté žahavé medůze. Ty každé léto připlouvají blíže k pobřeží v severní části Austrálie. Po večeři, kdy se nedá kvůli 30ti stupňovému vedru nedá usnout, přemýšlí Vykiwení, co je čeká. Vlastně nejlepší, co se v takovém horku dá dělat, je buď se naložit do moře a nebo do klimatizovaného nákupního centra. Kvůli nákupům tu ale kluci nejsou a tak se začínají zajímat, jak se dostat k vodě.
Než kluci opustili Sydney, byli v mořském akváriu a obdivovali vše, co tam bylo k vidění. Nás to inspirovalo vyrazit jim dech ještě jednou a to přímo v oceánu. Máme pro kluky připravené dva úžasné výlety za mořským životem. První výlet mají na nedaleký Green Island (zelený ostrov), nejbližší korálový ostrov od břehu. Po krátké plavbě lodí si obléknou oblek proti medůzám a se šnorchlovací výbavou se noří na zdejší pláži pod hladinu. A najednou nestačí koukat. Okolo se prohání hejna velkých i malých ryb, třeba pestrobarevné papouškové ryby s malým zobákem, kterým hlasitě okusují zdejší korál. Písečná místa střídá několik druhů korálů, mezi nimiž jsou tu a tam obrovské lastury (zéva obrovská), do které by se vešla i noha. Ale nezkoušejte to, nebo by vás mohla lapit jak do pasti a utopit. Když pak kluci přeplavou nad porost omořské trávy, zjistí že se tu cosi pase. Mořská želva, a ne jedna. Je jich tu několik a dokonce nechají kluky se jich dotknout a pak elegantně odplují. Moře okolo ostrova je tak bohaté, že se Lukáš s Michalem při šnorchlování ani nenadějí, a najednou je 5 hodin pryč a je čas se vrátit. Prosolení skrz naskrz a s hlavou plnou opestrobarevných obrázků se vrací do Cairns.
Další den pro ně máme suchozemskou návštěvu ve zdejší tropické botanické zahradě. Ta je udělaná tak skvěle, že si místy připadají opravdu jako ztracení v pralese. Vše okolo je zelené a kvete roztodivnými květy. Žasnou nad tím, jak je tu příroda pestrá nejen v moři, ale i na zemi. Vlastně je to tu tak trochu jako ráj. Abychom dojem ráje ještě umocnili, tak další den posíláme kluky ještě dále od od břehu, na vnější část velkého bariérového útesu - a to do míst, kde se útes skrývá pár stop pod hladinou.
Lehce rozbouřeným mořem plují kluci asi dvě hodiny, pár turistů s lehčím žaludkem to neustojí. Ale kluci jako zkušení cestovatelé mořskou nemoc nedostali, i když jak nám naše kamery prozradili, občas měli namále. Pak náhle jakoby uprostřed moře loď zakotvila a kluci mohou do vody. Skočí do moře a najednou se pod nimi rozevře obrovský prostor s korálovým útesem a v něm nepřeberné množství hemžících se hejn ryb. Různě barevných a různě tvarovaných. Od úplně malinkých, jasně modrých, po přes metr velké. Kluci chvilku proplouvají jen pár desítek centimetrů nad korálovými pralesy, chvilku se pak se zase noří do temných hlubin vedle útesu. Za chvíli se tak otrkají, že když zahlédnou útesového žraloka, dokonce ho sami pronásledují. Nakonec se jim podaří objevit i sasanku obydlenou rodinkou Klauna očkatého, a o kus dále dokonce samečka hlídajícího nakladené jikry. I dnes klukům čas utekl neuvěřitelně rychle, a to měli dvě zastávky na různých místech. Nemohou snad ale už být více spokojení.
Než opustí Cainrs, mají ještě jeden den čas na další výlet do vnitrozemí, do deštného pralesa. Mají namířeno k obrovským fíkovníkům, které rostou kolem hostitelského stromu odzhora dolu, až ho postupně zcela obrostou. Vytvoří tak úžasný stromový útvar, vypadající jako závěs. Nedaleko na kluky čeká jeden z mnoho místních vodopádů, a nebyl by to Lukáš, aby nešel vyzkoušet "sprchu" pod vodopádem. Ač jsou v tropech, byla ledová a ještě ke všemu trochu drsná. Takže rychle pryč a podívat se, jak vypadá zdejší hlavní hospodářský obor. Je to pěstování cukrové třtiny a následná výroba cukru. A tak ať pojedete kterýmkoliv směrem, najdete všude rozsáhlé plantáže této plodiny.
Tak myslíme, že zastávka v Cairns byla už dostatečně dlouhá, kluci jsou odpočatí a o nové zážitky bohatší. Teď je ale čeká dlouhá cesta - chceme po nich, aby projeli celé východní Austrálie, odshora od Cairns, až dolů do Melbourne. Vystřídají několik aut a projedou několik tisíc kilometrů. Přežijí to bez nehody? Ujedou 4 tisíce kilometrů v limitu 12 dní?
Sledujte nás a dozvíte se!
GALERIE:
- Cairns
- Velký Barierový Útes 1
- Velký Barierový Útes 2
 |
| Crocodile-free řeka |
 |
| Koupání alá Chytrá horákyně |
Nejdříve se osvěží v říčních tůňkách severně od města. Je dobré vědět, do které vody je možno vlézt, protože někde číhají krokodýli, jinde nenasytné pijavice. Tady je naštěstí jen svěží voda. Poté je čeká malé seznámením s místní džunglí, a uprostřed ní se mohou podívat se na nejturističtější vesnici v Queenslandu - Kuranda, kam se dá dojet i lanovkou nebo historickým vláčkem. Pak se podívali se na pláže u přímořského letoviska Port Douglas. Zde zjistili, že není vše zlato co se třpytí - pláže sice vypadají úžasně a lákají ke koupeli. Ale pak zjistíte, že jediné koupáním je možné uprostřed sítí ve vymezeném prostoru. Ty vás chrání nejen proti žralokům, ale proti daleko více nebezpečné jedovaté žahavé medůze. Ty každé léto připlouvají blíže k pobřeží v severní části Austrálie. Po večeři, kdy se nedá kvůli 30ti stupňovému vedru nedá usnout, přemýšlí Vykiwení, co je čeká. Vlastně nejlepší, co se v takovém horku dá dělat, je buď se naložit do moře a nebo do klimatizovaného nákupního centra. Kvůli nákupům tu ale kluci nejsou a tak se začínají zajímat, jak se dostat k vodě.
 |
| Vzhůru pod vodu! |
Než kluci opustili Sydney, byli v mořském akváriu a obdivovali vše, co tam bylo k vidění. Nás to inspirovalo vyrazit jim dech ještě jednou a to přímo v oceánu. Máme pro kluky připravené dva úžasné výlety za mořským životem. První výlet mají na nedaleký Green Island (zelený ostrov), nejbližší korálový ostrov od břehu. Po krátké plavbě lodí si obléknou oblek proti medůzám a se šnorchlovací výbavou se noří na zdejší pláži pod hladinu. A najednou nestačí koukat. Okolo se prohání hejna velkých i malých ryb, třeba pestrobarevné papouškové ryby s malým zobákem, kterým hlasitě okusují zdejší korál. Písečná místa střídá několik druhů korálů, mezi nimiž jsou tu a tam obrovské lastury (zéva obrovská), do které by se vešla i noha. Ale nezkoušejte to, nebo by vás mohla lapit jak do pasti a utopit. Když pak kluci přeplavou nad porost omořské trávy, zjistí že se tu cosi pase. Mořská želva, a ne jedna. Je jich tu několik a dokonce nechají kluky se jich dotknout a pak elegantně odplují. Moře okolo ostrova je tak bohaté, že se Lukáš s Michalem při šnorchlování ani nenadějí, a najednou je 5 hodin pryč a je čas se vrátit. Prosolení skrz naskrz a s hlavou plnou opestrobarevných obrázků se vrací do Cairns.
 |
| Budoucí největší květ |
Lehce rozbouřeným mořem plují kluci asi dvě hodiny, pár turistů s lehčím žaludkem to neustojí. Ale kluci jako zkušení cestovatelé mořskou nemoc nedostali, i když jak nám naše kamery prozradili, občas měli namále. Pak náhle jakoby uprostřed moře loď zakotvila a kluci mohou do vody. Skočí do moře a najednou se pod nimi rozevře obrovský prostor s korálovým útesem a v něm nepřeberné množství hemžících se hejn ryb. Různě barevných a různě tvarovaných. Od úplně malinkých, jasně modrých, po přes metr velké. Kluci chvilku proplouvají jen pár desítek centimetrů nad korálovými pralesy, chvilku se pak se zase noří do temných hlubin vedle útesu. Za chvíli se tak otrkají, že když zahlédnou útesového žraloka, dokonce ho sami pronásledují. Nakonec se jim podaří objevit i sasanku obydlenou rodinkou Klauna očkatého, a o kus dále dokonce samečka hlídajícího nakladené jikry. I dnes klukům čas utekl neuvěřitelně rychle, a to měli dvě zastávky na různých místech. Nemohou snad ale už být více spokojení.
Než opustí Cainrs, mají ještě jeden den čas na další výlet do vnitrozemí, do deštného pralesa. Mají namířeno k obrovským fíkovníkům, které rostou kolem hostitelského stromu odzhora dolu, až ho postupně zcela obrostou. Vytvoří tak úžasný stromový útvar, vypadající jako závěs. Nedaleko na kluky čeká jeden z mnoho místních vodopádů, a nebyl by to Lukáš, aby nešel vyzkoušet "sprchu" pod vodopádem. Ač jsou v tropech, byla ledová a ještě ke všemu trochu drsná. Takže rychle pryč a podívat se, jak vypadá zdejší hlavní hospodářský obor. Je to pěstování cukrové třtiny a následná výroba cukru. A tak ať pojedete kterýmkoliv směrem, najdete všude rozsáhlé plantáže této plodiny.
Sledujte nás a dozvíte se!
GALERIE:
- Cairns
- Velký Barierový Útes 1
- Velký Barierový Útes 2
pátek 17. ledna 2014
Sváteční Sydney
Tak se nám rok s rokem sešel a Vykiwení oslavili již druhé Vánoce v naší reality-show. A tentokrát jsme pro ně měli dárek v podobě svátků v největším Australském městě - Sydney. A protože by to měly být hlavně svátky klidu, dopřejeme trochu toho oddechu i klukům. Mají zcela volný čas mezi Štědrým dnem a Novým rokem, aby se sami dobře zabavili. Tentokrát žádné úkoly, jen relax - tak to snad zvládnou tak, aby to bavilo nejen je, ale i diváky.
Kluci akorát na Štědrý den dokončili svou cestu z pouště a odpoledne dojeli do Sydney, kde je příjemných 28 stupňů. Vrátili auto do půjčovny a dorazili do pronajatého bytu. I přes únavu z dlouhé cesty si kluci chtějí udělat pěkné Vánoce a tak Lukáš nakoupí a vrhne se do kuchyně. K štědrovečerní večeři pak během dvou hodin vykouzlil pečenou rybu (lososa, neboť kapr v Australii patří spíše mezi vodní krysy a tak se koupit nedá), s pečenou zeleninou místo salátu a nakonec i napekl cukroví. Valíme oči, jak rychle udělal z jednoho těsta 4 druhy cukroví. Michal mezitím ozdobil palmu v bytě ozdobami. Tak kluci, přejeme Vám štastné a veselé...
Ráno kluci dlouho nevyspávají a natěšeně vyráží do Sydney. Samozřejmě, pěšky - jen tak si město vychutnají dosytosti. Přejdou slavný most, který je dělí od hlavního centra a pak už míjí nejstarší část městského přístavu a noří se mezi mrakodrapy. Projdou několik městských parků, uměleckou galerii a dojdou až na Mrs. Masquaries Chair - výběžek poloostrova u botanické zahrady, kde se jim otevře úžasný výhled na slavnou budouvu opery a velký most. Při tom si všimnou, že ve městě startují příprav na Silvestra a ohňostroj. 1,6 milionu návštěvníků přijíždí každý rok shlédnout ohňostroj, ale město není nafukovací a místa vhodná k pozorování jsou proto v hledáčku. Některá místa jsou proto jen na vstupenky a ač jsou i za 1000 dolarů, jsou vesměs vyprodány. Kluci ale zjistí že je dost i veřejných míst zadarmo a tak začnou také plánovat, odkud budou Silvestra a ohňostroj sledovat.
Hledání místa na Silvestra je hodně o logistice a strategii. Místa se totiž začínají zabírat už předchozí den a pak na Silvestra už od rána. Jako první najdou pěkné místo kousek od botanické zahrady, v místě kde není třeba kupovat vstupenky, s pohledem na most, v popředí s operou. Místo je jako z katalogu... ale jediné spojení k němu je po mostě, který bude před a po ohňostroji uzavřený. Je tedy na druhé straně zálivu, než je základna kluků... a nesmíte si sem skoro nic přinést... a musíte tu bojovat o místo s asi 15 tisíci dalších diváků. Další místo je na jejich straně přístavu - výhled je jen o trochu méně ideální, ale přesto působivý a je zde méně omezení, co si lze přinést. Nejtěžší ale při výběru je, že Lukáš ani Michal vlastně neví, co mají na silvestra očekávat. Kde je vlastně nejlepší ho sledovat? Mají se na místo přesunou už ráno, nebo vyrazit na poslední chvíli? Mají ale ještě pár dní do konce roku o tom přemýšlet.
Další den tak vyrazí znovu do města a nestačí se divit. Je 26 prosince, den povánočních výprodejů tzv. Boxing day, a město je neuvěřitelně plné. Obchody narvané a všude se tlačí tísíce lidí. Jsou tu za vidinou velkých slev, hlavně na značkové oblečení - Prady, Dioři i všechny ostatní hadrárny jsou pod útokem, hlavně Asijců. Pro obchodníky jsou to druhé vánoce... pro Michala spíše noční můra a dokonce i pro Lukáše je to strašidelné. A tak rychle mizí z centra a razí ke slavné městské pláži Bondi Beach, která je vyhlášená ideálními podmínkami pro surfování i krásným okolím... a vůbec je to "místo, kde musíte být viděn". Kluci tam vyráží jak jinak než pěšky - i přesto, že je 9 km od centra města. Na konci cesty najdou pláž přeplněnou lidmi, kteří všichni vypadají jako vystřižení z módních časopisů. Až se kluci téměř stydí sundat tričko, protože nemají six-packy :-) Projdou ještě promenádou k další pláži Bronte Beach. Pláže i moře jsou pěkné, ale Vykiwení jsou z Nového Zélandu zvyklí na pláže, kde jsou uplně sami (možná to je jiné i díky teplotě vody, kdy zdejší vody jsou krásně vyhřáté).
Další den, další městská část s pláží, kterou chtějí navštívit - Manly Beach. Pláž je na druhou stranu od základny kluků a opět k ní vede docela dlouhý výšlap. Dnes jim ale výjmečně nevyšlo počasí, a tak když dorazí na pláž, krom surfařů v neoprénech tam nikdo není, všichni se courají akorát po promenádě, protože malé ochlazení změnilo příjemnou pláž v ledničku. Je také na čase poznat noční život města. A tak krom letní noci v sydneyském lunaparku, který vypadá skoro jako z disneyovských pohádek, pokračují mrknout na osvícené město. Když už jsou tam, nemůžou si nechat ujít vyzkoušení atmosféry nočních klubů a diskoték, stejně tak jako rušný život v centrálním parku, který se hemží kromě zamilovaných párečků i hladovými vačicemi a netopýry. Ale to už se nám procourali kluci až k poslednímu Prosinci a je na nich rozhodnout se, jak a kde přivítají nový rok. Dlouho se radí, zvažují pro a proti a nakonec se dohodnou na místu, které je nedaleko od základny. Ráno tam vyrazí Lukáš a podle vzoru místních vytyčí dekou místo vedle malé palmy a vrátí se domu. Tam již Michal přichystal věci na celodenní piknik, něco na čtením a hrací karty. Po obědě oba vyráží zpět k Lukášovu místu. Mezitím se celý park změnil na velký piknikový tábor. Jedna deka vedle druhé, staří, mladí, místní i cizinci se tu scházejí v pěkném slunečném dni na společnou zábavu.
Lukáš se hned dává do řeči se sousedy, kteří žijí v Sydney, a Michal zatím probírá strategii focení ohňostroje s jinými sousedy, kteří naopak přicestovali ze Singapuru. Den hezky ubíhá a směrem k mostu se na sklonku dne koukají miliony návštěvníků. A tentorkát jsou mezi nimi i účasntníci naší reality show. A nakonec přichází ten vysněný okamžik, na pozadí letecké akrobatické šou se celé město postupně ponoří do tmy a v devět začne první ze tří ohňostrojů. Nyní už Vykiwení ví, jak si stojí s výhledem. Tentokrát ještě není ohňostroj na velkém mostě, ve výhledu se jim ale i tak najednou rozsvítí pět obrovských ohňostrojů, napříč celou velkou zátokou Sydnejského přístavu. Kluci se snaží obsáhnou vše, ale to není v lidských silách. Již ví, že můžou stát kdekoliv, neboť není špatné místo. Jde o atmosféru a ta je tu. Po prvním ohňostroji si všichni navzájem sdílí zážitky a než přijde půlnoc, ještě se více zahustí již tak obsazený park. A i ti co přišli na poslední chvíli, si našli nějaké pěkné místo (kluci by tak mohli přijít i teď, ale přišli by o velkou část atmosféry, která se tu utvářela celý den). A pak už lidi v očekávání půlnoci odpočítávají, na mostě už běží počítadlo také, a pak spustí opravdu velkolepá šou. Deset minut trvající ohňostroj se nedá slovy popsat. Ale byl prostě super!!!
Kluci jsou u vytržení a děkují, že je sem naše reality zanesla. I my jsme za uplynulý rok s Michalem a Lukášem rádi. Rok tak skončil, ale nekončí naše soutěž. A tak abychom kluky natěšili na to, co je ještě v soutěži čeká, dostávají lístky do místního Aquaria. Tam se podívají zblízka na žraloky a rejnoky, ke kterým se dostanou podmořským tunelem. Jsou tak na chvíli úplně obklopení mořskými dravci. Nakonec si prohlédnou i něco, co nikdy neviděli a to žraločí vajíčka... a třeba i rybičku klauna (známého jako Nemo), světélkující medúzy... a nakonec sledují, jak se krmí salátem unikátní bílí kapustňáci (mořské krávy), kteří jsou na jižní polokouli k vidění pouze zde.
A proč jsme Vykiwené na konci jejich pobytu v Sydney poslali do akvária? To, zda jsme z kluků udělali krmivo pro žraloky, to se dozvíte zase příště...
GALERIE:
- Sydney 1
- Sydney 2
Ráno kluci dlouho nevyspávají a natěšeně vyráží do Sydney. Samozřejmě, pěšky - jen tak si město vychutnají dosytosti. Přejdou slavný most, který je dělí od hlavního centra a pak už míjí nejstarší část městského přístavu a noří se mezi mrakodrapy. Projdou několik městských parků, uměleckou galerii a dojdou až na Mrs. Masquaries Chair - výběžek poloostrova u botanické zahrady, kde se jim otevře úžasný výhled na slavnou budouvu opery a velký most. Při tom si všimnou, že ve městě startují příprav na Silvestra a ohňostroj. 1,6 milionu návštěvníků přijíždí každý rok shlédnout ohňostroj, ale město není nafukovací a místa vhodná k pozorování jsou proto v hledáčku. Některá místa jsou proto jen na vstupenky a ač jsou i za 1000 dolarů, jsou vesměs vyprodány. Kluci ale zjistí že je dost i veřejných míst zadarmo a tak začnou také plánovat, odkud budou Silvestra a ohňostroj sledovat.
Hledání místa na Silvestra je hodně o logistice a strategii. Místa se totiž začínají zabírat už předchozí den a pak na Silvestra už od rána. Jako první najdou pěkné místo kousek od botanické zahrady, v místě kde není třeba kupovat vstupenky, s pohledem na most, v popředí s operou. Místo je jako z katalogu... ale jediné spojení k němu je po mostě, který bude před a po ohňostroji uzavřený. Je tedy na druhé straně zálivu, než je základna kluků... a nesmíte si sem skoro nic přinést... a musíte tu bojovat o místo s asi 15 tisíci dalších diváků. Další místo je na jejich straně přístavu - výhled je jen o trochu méně ideální, ale přesto působivý a je zde méně omezení, co si lze přinést. Nejtěžší ale při výběru je, že Lukáš ani Michal vlastně neví, co mají na silvestra očekávat. Kde je vlastně nejlepší ho sledovat? Mají se na místo přesunou už ráno, nebo vyrazit na poslední chvíli? Mají ale ještě pár dní do konce roku o tom přemýšlet.
Další den tak vyrazí znovu do města a nestačí se divit. Je 26 prosince, den povánočních výprodejů tzv. Boxing day, a město je neuvěřitelně plné. Obchody narvané a všude se tlačí tísíce lidí. Jsou tu za vidinou velkých slev, hlavně na značkové oblečení - Prady, Dioři i všechny ostatní hadrárny jsou pod útokem, hlavně Asijců. Pro obchodníky jsou to druhé vánoce... pro Michala spíše noční můra a dokonce i pro Lukáše je to strašidelné. A tak rychle mizí z centra a razí ke slavné městské pláži Bondi Beach, která je vyhlášená ideálními podmínkami pro surfování i krásným okolím... a vůbec je to "místo, kde musíte být viděn". Kluci tam vyráží jak jinak než pěšky - i přesto, že je 9 km od centra města. Na konci cesty najdou pláž přeplněnou lidmi, kteří všichni vypadají jako vystřižení z módních časopisů. Až se kluci téměř stydí sundat tričko, protože nemají six-packy :-) Projdou ještě promenádou k další pláži Bronte Beach. Pláže i moře jsou pěkné, ale Vykiwení jsou z Nového Zélandu zvyklí na pláže, kde jsou uplně sami (možná to je jiné i díky teplotě vody, kdy zdejší vody jsou krásně vyhřáté).
Další den, další městská část s pláží, kterou chtějí navštívit - Manly Beach. Pláž je na druhou stranu od základny kluků a opět k ní vede docela dlouhý výšlap. Dnes jim ale výjmečně nevyšlo počasí, a tak když dorazí na pláž, krom surfařů v neoprénech tam nikdo není, všichni se courají akorát po promenádě, protože malé ochlazení změnilo příjemnou pláž v ledničku. Je také na čase poznat noční život města. A tak krom letní noci v sydneyském lunaparku, který vypadá skoro jako z disneyovských pohádek, pokračují mrknout na osvícené město. Když už jsou tam, nemůžou si nechat ujít vyzkoušení atmosféry nočních klubů a diskoték, stejně tak jako rušný život v centrálním parku, který se hemží kromě zamilovaných párečků i hladovými vačicemi a netopýry. Ale to už se nám procourali kluci až k poslednímu Prosinci a je na nich rozhodnout se, jak a kde přivítají nový rok. Dlouho se radí, zvažují pro a proti a nakonec se dohodnou na místu, které je nedaleko od základny. Ráno tam vyrazí Lukáš a podle vzoru místních vytyčí dekou místo vedle malé palmy a vrátí se domu. Tam již Michal přichystal věci na celodenní piknik, něco na čtením a hrací karty. Po obědě oba vyráží zpět k Lukášovu místu. Mezitím se celý park změnil na velký piknikový tábor. Jedna deka vedle druhé, staří, mladí, místní i cizinci se tu scházejí v pěkném slunečném dni na společnou zábavu.
Lukáš se hned dává do řeči se sousedy, kteří žijí v Sydney, a Michal zatím probírá strategii focení ohňostroje s jinými sousedy, kteří naopak přicestovali ze Singapuru. Den hezky ubíhá a směrem k mostu se na sklonku dne koukají miliony návštěvníků. A tentorkát jsou mezi nimi i účasntníci naší reality show. A nakonec přichází ten vysněný okamžik, na pozadí letecké akrobatické šou se celé město postupně ponoří do tmy a v devět začne první ze tří ohňostrojů. Nyní už Vykiwení ví, jak si stojí s výhledem. Tentokrát ještě není ohňostroj na velkém mostě, ve výhledu se jim ale i tak najednou rozsvítí pět obrovských ohňostrojů, napříč celou velkou zátokou Sydnejského přístavu. Kluci se snaží obsáhnou vše, ale to není v lidských silách. Již ví, že můžou stát kdekoliv, neboť není špatné místo. Jde o atmosféru a ta je tu. Po prvním ohňostroji si všichni navzájem sdílí zážitky a než přijde půlnoc, ještě se více zahustí již tak obsazený park. A i ti co přišli na poslední chvíli, si našli nějaké pěkné místo (kluci by tak mohli přijít i teď, ale přišli by o velkou část atmosféry, která se tu utvářela celý den). A pak už lidi v očekávání půlnoci odpočítávají, na mostě už běží počítadlo také, a pak spustí opravdu velkolepá šou. Deset minut trvající ohňostroj se nedá slovy popsat. Ale byl prostě super!!!
Kluci jsou u vytržení a děkují, že je sem naše reality zanesla. I my jsme za uplynulý rok s Michalem a Lukášem rádi. Rok tak skončil, ale nekončí naše soutěž. A tak abychom kluky natěšili na to, co je ještě v soutěži čeká, dostávají lístky do místního Aquaria. Tam se podívají zblízka na žraloky a rejnoky, ke kterým se dostanou podmořským tunelem. Jsou tak na chvíli úplně obklopení mořskými dravci. Nakonec si prohlédnou i něco, co nikdy neviděli a to žraločí vajíčka... a třeba i rybičku klauna (známého jako Nemo), světélkující medúzy... a nakonec sledují, jak se krmí salátem unikátní bílí kapustňáci (mořské krávy), kteří jsou na jižní polokouli k vidění pouze zde.
GALERIE:
- Sydney 1
- Sydney 2
pátek 3. ledna 2014
Operace Pouštní Bouře
Vykiwené jsme naposledy opustili při odletu z Hobartu, na Tasmánském ostrovu. Teď nám přiletěli do Sydney v 9 hodin večer a jejich další let je až v 7 ráno. Jak už jsme soutěžícím dali již vědět, bonus v podobně pohodlného noclehu nedostanou. A pro větší dobrodružství se letiště v Sydney mezi 11 večer a 4 ráno zavírá a všichni musí ven. Kluci tak mají jen chvíli čas ještě v mapě okolí hledat, kam se zkusí vrtnou. A pak už jsou ostrahou vyhnáni. Na zádech krosnu, v předu batůžek... no vypadají skoro jako na začátku show, obtěžkáni zavazadli a s očekáváním, co bude. Mají teplou suchou noc, a tak se do ní vydávají hledat, kde složit hlavu.
Příhodná lavička nikde, do trávy se trochu bojí kvůli hadům a tak nakonec Lukáš zvolí místo na betonu kryté ze dvou stran křovím a z jedné domem. Tam složí hlavu. Michal jako obvykle oka nezamhouří, Lukáš aspoň trochu podřimuje. Stále je probouzí rachot od silnice či sem tam nějaká okousávající havěť. Nakonec Michal dotlačí minutu po minutě čas do půl čtvrté a oba se jako zmatené můry za světlem plouží zpět na letištní terminál. Letu se nakonec dočkají, i když značně unavení. A pak už letí přes nekonečné roviny stepi a pouště do středu Australského kontinentu, do Alice Springs, kde na ně čeká náš další úkol. Nejdříve dostat se z letiště do 15 km vzdáleného městečka v poušti a tam převzít zadání
"Operace Pouštní Bouře".
První, co kluky překvapí po vystoupení z letadla, je horký suchý vzduch, který jim připomíná fén. A následují otravné mouchy, kterými je poušť proslulá. Vypadají jako obyčejné domácí mouchy. Jen tyhle jsou žíznivé. Ne po krvi, ale po vodě, a tak vám naprosto neodbytně létají přímo na oči a rty. Čím déle jsou Vykiwení na jednom místě, tím více jich je. Ohánění má pramalý efekt, skoro to vypadá, jako byste spíše lákaly další. Místo toho tak kluci mávají na projíždějící auta a za chvíli už si stoupnou řidiče, který je odveze do města. Najdou obálku se zadáním: "Vykiwení, jste právě 3000 km od Sydney, vaším úkolem je za 6 dní přejet pouští zpět. Uctít domorodou modlu uprostřed pouště, najít lid, jenž jak krtci žije a nenechat se kousnout od žádného hada".
Protože hadů je tu v Austrálii opravdu hodně, pozveme Vykiwené při prohlídce města i do místního Reptile Centrum (plazí centrum). A tady mají možnost vidět, kolik jedovatých i nejedovatých plazů na ně v okolí číhá. Pár bezpečných plazů i pochovají v ruce a pak s očima na vrch hlavy opouští centrum a koukají všude pod nohy. Teď už ví, že se umí hadi pěkně schovat, ale také ví, že o setkání s člověkem spíše nestojí. Tak úkol je daný, kluci si půjčí obytný karavan a vyráží z města. Neodolají však a ještě než odjedou, chtějí si vyfotit některou z četných skupinek místních domorodců, kteří celé dny posedávají ve stínu stromů a bloumají po okolí. Jen však Lukáš namíří kameru a stiskne, ozve se spousta hudrání, domorodci se otáčí zády a prchají. A jedna stařena nakonec s klackem v ruce posílá na Vykiwené kletby. Snad nebudou moc vážné.
S obrovským nákupem pod Lukášovým vedením, plnou nádrží a také výbavou proti neodbytným mouchám, kluci vyráží v 45ti stupňovém vedru k jihu. Na magické místo zvané Uluru. Největší monolit na světě. Chceme po Vykiwených, aby viděli jak konec, tak začátek dne nad magickou horou. Jedou v klidu a snaží se držet pravidel, když se ale slunce začne sunout k horizontu, najednou zjistí, že jeli až moc pohodově. Lukáš šlape na pedál, uhání nad hranicí povolené rychlosti a soutěží se sluncem. Kilometry se zdají nekonečné a slunce neúprosně letí k zemi, okolní krajina začíná nabírat krásný oranžový nádech, který ještě celou poušť dovybarví. Ufff.. posledních pár kilometrů a Michal vyskakuje z téměř nezastaveného auta a peláší (kvůli hadům hodně opatrně) na nedaleký vrcholek, ze kterého se jim nabízí výhled nejen na rudnoucí Uluru, ale také na západní straně rozeklané kameny Kata Tjuta. Při tom si uvědomí, jak měli z TV dokumentů mylnou představu, jak Uluru stojí samo uprostřed pouště. Teď ví, že má nedaleko ještě sestřičku. Z rozjímání je vytrhne přicházející tma a tak musí vyrazit někam zakempovat. Cestou do kempu jim nad hlavou proletí padající hvězda. Měli by si něco přát. Podle našeho názoru by si měli přát zlomit domorodou kletbu. Oni si však přejí chladnou noc, aby mohli spát. Venku je totiž stále kolem 30ti stupňů a ochlazuje se jen hodně pomalu. Usnout se jim podaří až kolem půlnoci - aby je o 4 hodiny později vzbudil alarm.
Je čas vstávat, jestli chtějí vidět východ slunce a zrození dne nad Uluru. Ještě za tmy dorazí k pozorovatelně uprostřed parku a čekají, až se první paprsky opřou do hory. A když se dočkají, celý ten oborovský kámen se jim začervená před očima. Vykiwení si jej pak i celý objedou a hledají, kudy by na něj vylezli. Cesta by tu byla... ale protože je to pro domorodce posvátný kámen, nepřejí si, aby na něj kdokoliv lezl. A protože už nechtějí kluci domorodce více urážet, spokojí se s blízkostí tohoto magického místa.
Ale pak už vyrazí omrknout Kata Tjuta. Zde je čeká v 50ti stupních celsia pěkný rozpálený okruh kolem rudých skal. Za těch pár hodin, co Lukáš s Michalem okruh prochází, museli vypít každý aspoň tři litry vody, aby nám tu nepadli. Ale vůbec nečůrají - všechna voda odchází z těla potem. A s velkou úlevou, ale i uspokojením, dorazí zpět k autu, kde je klimatizace aspoň trochu ochladí. Cestou si všímají, že se kolem začínají zaušťovat mraky. To je zláštní... skoro by řekli, že bude pršet. Ale pak se tomu smějí - na poušti přeci prší opravdu vzácně. Ale brzy už i Vykiwení v dálce vidí, jak z některých mraků padá déšť. Mraky tmavnou a dešťové mraky je obkličují. Že by se naplnila domorodá kletba? Kluci vjíždí pouštní bouři přímo do cesty. Přes rozpálenou poušť se žene prudký vítr doprovázenými obrovskými kapkami deště a horizont bičují deště. S vysokou obytnou dodávkou houpá vítr, ale nakonec se nic vážného nestalo. Možná naopak, vzduch se příjemně ochladil a klukům se pod mrakem cestuje daleko příjemněji. Cesta k jihu je tak příjemná a členité mraky, duhy a blesky dělají v poušti nevídané dechberoucí představení. Se zapadajícím sluncem je třeba zakempovat, jízda v noci se totiž rovná téměř jistotě narazit (a do doslova) na klokany. Stejně jako celý den i západ slunce není obyčejný a "zahoří" nad horizontem.
Další den čeká Vykiwené překvapení, když v dálce zahlédnou jezero a těší se na vykoupání. O to větší zklamání přináší poznání, že jezero je solné, suché a vlastně tvořené jen obrovskou vrstvou soli. Později se začnou kolem cesty objevovat v poušti obrovské bíle "krtince". Kluci přemýšlí co to je. S přibýbajícím množstvím krtinců je jasno. Objevili se v okolí města Copper Peddy. Světově největšího naleziště opálu. Ten se těží ve zdejší písečné usazenině, která byla dříve dnem moře. Při jejich těžbě vznikají tunely a jeskyně. A stejně tak při těžení se tu hloubí i obydlí pro místní. Ti bydlí několik metrů pod povrchem. Jednak tak ušetří za stavební materiál a pak za klimatizaci. V horkých dnech je v "norách" stále příjemný chládek. Vykiwení si prohlédli jak vypadá obchod, dílna na leštění opálu, hostel a dokonce i kostel - všechno podzemní. Vlastně to je takový pouštní hobitín. Čas ale neúprosně letí a kluci mají za sebou pouze něco přes 1300 km ze své cesty a tak startují vůz a sviští si to dál k jihu.
Jak se přibližují k moři směrem k Adelaide, mění se i krajina. Rovinaté pouště pomalu nahrazují zavlažovaná pole, zvlněné travnaté kopce a také oblasti vinic a sadů. S tím přichází pro soutěžící malá tragédie se zásobami. Na hranici ovocnářské oblasti mají za povinnost sníst nebo vyhodit veškeré ovoce a většinu zeleniny. Loučí se jim s nákupy nesnadno, ale hrozba pokuty je donutí - co nesnědli, nechali v popelnici. Za chvíli jim na to dají zapomenout hejna papoušků, kteří se neustále houfují kolem silnice a po malé přeháňce je jich dokonce plno i na silnicích, kam chodí pít z loužiček. Je to sice pěkná podívaná, ale Lukáš musí stále přibržďovat, aby jim dal čas odletět. Nakonec tedy největší nebezpečí netvořili klokani, ale papoušci.
Ale to už začíná přibývat malých Australských městeček, silnice se rozšiřují a přibývá provozu. Až nakonec na dohled od Sydney, už vědí, co je čeká. Zácpy, hustá doprava a ještě potřeba se zorientovat a dojet do severním části Sydney, kde je čeká jejich další místo pobytu a také Vánoc. Nakonec se jim s očima na stopkách a zvedlou hladinou adreanalinu podaří najít cíl jejich cesty, zaparkovat, vyložit věci a pak na opačném konci města zase vrátit auto. Všude okolo je předvánočním ruch a také 30ti stupňové teplo. Na kluky čeká trochu odpočinková část, neb i my máme rádi klid Vánoc.
A vy se můžete těšit, jak Vykiwení oslaví vánoce, zda budou mít vánočního kapra, vyzkouší nejvyhlášenější pláže, a zda oslaví Nový rok 2014 s nejslavnějším ohňostrojem na světě.
GALERIE:
- Centrální Austrálie 1
- Centrální Austrálie 2
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)