Vykiwení a Vinobraní

Drželi jste Vykiweným palce s hledáním práce? My už víme jak to dopadlo.

Lukáše s Michalem jsme opustili, když vyrazili z Christchurche směrem na sever do Motueky. Tam je v plném proudu sezona sběru jablek. Kluci tam mají pár kamarádů a podle jejich zpráv by se určitě místo našlo. Druhá strana mince ale je, že je to neuvěřitelně těká práce a velký záběr na záda - a ty Michala trochu zlobí. I proto berou tuto možnost jako poslední. Doufají, že si jako zkušení sběrači ovoce najdou nějakou práci při sběru vína. Zastavují u každého vinohradu, který na 300 km dlouhé cestě na sever potkávají. Na druhý pokus dokonce dostanou nabídku práce. Mají přijít za 3 dny a majitel vinohradu pro ně něco najde. Kluci už ví, že čas je dobrý - sklizeň začíná! Berou si vizitku, ale pokračují v cestě dál, až do Blenheimu. Tam chce Lukáš navštívit mandlovou farmu - tu, na které před půl rokem začínal pobyt našich soutěžících na Novém Zélandu. Lukáš chce chvíli zase prodávat na farmářském trhu. Svítí mu oči jak malému děcku a i Michal ví, že tam prostě v něděli být musí.

Sklizeň, Stav 1: výchozí

Vše je nutno nacpat do huby a ochutnat

 

A další den, zatímco Lukáš si užívá přípravy na trh, vyráží Michal do okolí Blenheimu a autem objíždí vinohrad po vinohradu a ptá se po práci. Do cesty klukům stavíme několik nabídek, ale každá má svůj háček - uvidíme, zda nám na nástrahy produkce skočí. Nabízí se jim práce s podmínkou, že budou bydlet v určitém Backpackeru (hostel) - neberou. Další je jedině přes kontraktora (zprostředkovatele práce) - kluci opět neberou. A další je řízení traktoru. "Už jste řídíli traktor?" Hmm, že by otázka-chyták? Michal ale přikývne "No jasně!", protože přeci v Cromwelu popojížděli s plošinou postavenou na traktoru. Dostanou tak nabídku práce zhruba na jeden měsíc, po dobu sklizně. Dvanáctihodinové směny od šesti ráno do šesti odpoledne, nebo obráceně a to šest dní v týdnu. Kluci to vezmou, až skoro bez rozmýšlení a tak jim to musíme trochu opepřit.

Gondola, traktor, kombajn

Když podepíší smlouvu, dozví se, že směny budou nakonec od dvou hodin odpoledne do tří v noci! To je útok naší produkce cílený hlavně na Michala, který je denní člověk - je zvyklý chodit spát v deset večer. Přesto necouvne. Lukáš se zase bojí, že se zeptají na řidičák na traktor - ten kluci přeci nemají. A taky, že se prozradí, že toho zas tak moc neřídili. Domluví si tak na mandlové farmě trochu toho ježdění na jejich starém traktoru... nějaké to couvání s návěsem. Graham zkušeně přihazuje rady co a jak. A také občas straší historkami ze sklizně. Kluci se pak také dozví, že na Novém Zélandu není řidičák na traktor potřeba, pokud jedou po veřejné komunikaci s návěsem maximálně 30km/h. To je tochu uklidní.

Sklizeň, Stav 2: v procesu

 

Tak teď ještě najít ubytování - protože dělat takovou práci a spát v autě by nedělalo dobrotu. Okamžitě zavrhnou Backpakery (hostely), protože pokud budou spát od 3 ráno do 11 odpoledne, potřebují klidný pokoj. Vyrazí tak okouknout nástěnky v supermarketu a opíšou si všechny rozumné nabídky. Nakonec vyberou dvoulůžkový pokoj za 150 dolarů na týden, pro oba. Super volba, protože v Backpakeru by platili 130 dolarů za jednoho. V domě bydlí už jen pan domácí a jeden Američan, který také pracuje na skližni vína. A ještě s nimi bydlí také pár švábů :o) Ti ale nekoušou a neruší, takže je bydlení ideální.

Úderník z JZD Vykiweň u Bleňhičné

 

První zkušenost s řízením traktoru se pro kluky odehraje přes den - to aby se naučili svou práci, dokud je na to vidět. V našem štábu se dobře bavíme. Traktory, do kterých Michala s Lukášem posadili, jsou asi o 30 let novější než ty na kterých si vše zkoušeli na mandlích. Mají klimatizovanou kabinu, digitalní ukazatele rychlosti, automatickou převodovku a posilovač řízení, po kterém mají pocit, že v jejich nočním jezdci vlastně žádný posilovač není.

Sklizeň, Stav 3: hotovo

Továrna na pravdu

 

Tak tohle je váš traktor a tohle je gondola. S ní musí kluci jezdit na vinohradu mezi řádky, vždy ve vedlejší řadě od kombajnu. Ten jim sype sklizené hrozno přímo do gondoly. Vše je jasné. Jen... jak se trefit do řádků, které jsou jen tak široké jako traktor? Jak si hlídat rychlost kombajnu, který jede za vámi a držet přitom rovný směr, tak aby nezválcovali víno okolo? Chce to trochu cviku, ale ten kluci postupně získávají. Každý den jsou lepší a lepší. V prvním týdnu Michal velmi těžce měnil svůj denní režim na noční, až to vypadalo, že spíše umře než si zvykne. Pak už ale zapadli do najetého stereotypu: po jedenácté ráno vstávají, udělají si svačiny, naplní lahve s vodou, udělají nějaký oběd, občas rychle sjedou nakoupit a ve dvě nasedají do auta a jedou do práce. Ve 14,15 začínají a střídavě následují kombajn, plní gondolu, vyprázdní jí do nákladního auta, a zase znovu jedou. Nebo čekají, až se nákladní auto vrátí. Občas musí traktor i gondolu umýt, to když se technika přesouvá na jinou vinici, aby mohli začít sbírat jinde. V půl třetí ráno je vystřída nová směna a ve tři ráno už obvykle sedají do Nočního Jezdce a míří domů. Jen co tam přijedou, padnou do postele a snaží se spát co nejdéle. Ráno (rozumějte v 11 dopoledne) vše začíná znova dokola. Ano, je to zápřah. Ale Vykiwení potřebují tento měsíc práce v zemědělství, aby si mohli prodloužit víza pro pobyt na NZ a zárověň své působení v soutěži o další tři měsíce. Ty budou potřebovat na průzkum severního ostrova. A také už nechtějí venku pracovat, až přijde skutečná zima. Stačí, že už se občas s raními mrazíky hlásí blížící zima a rychle se měnící barva listí oznamuje, že podzim je tu!

Zvládnou kluci pracovat celý měsíc v takovém tempu? A až skončí, zbyde jim ještě pěkné počasí na podzimní cestování? To uvidíte opět v dalším díle reality show Vykiwení.

 

GALERIE z vinice